Když jsem začal koketovat s flat trackem (americká plochá dráha), půjčil jsem si stroj od kamarádů z Holandska, kteří se snažili tento sport v ČR rozjet. To ale znamenalo, že jsem s nimi musel i komunikovat. Hodně jsem rozuměl, ale větu jsem dohromady nedal. Pořád mi musel někdo překládat.
Na jedné akci mi známý řekl: "Chceš být světový jezdec? Nauč se anglicky!" To mě nakoplo. Došlo mi, že jenom němčina, obvzlášť v americkém sportu, mi stačit nebude.
O LITE jsem se dozvěděl od svého kamaráda, který mě dělší dobu přemlouval, ať zajdu na ukázkovou hodinu. Bál jsem se, že budu chodit dlouhou dobu do jazykovky, ve které budu muset číst tlusté knihy, a tak nějak celkově mě studium děsilo. Jak se ale ukázalo, nic z toho mě v LITE nečekalo.
Byl jsem se podívat na ukázkové hodině a líbilo se mi, jak výuka probíhá. A také to, že jsem se vlastně už během ukázkové hodiny něco přiučil.
V LITE jsem postupně absolvoval kurzy Začátečníci 1 až 4 a pokračoval do kurzu Středně pokročilí 1.
Hned po prvním kurzu Začátečníci 1 jsem letěl na mistrovství světa ve flat tracku do Kalifornie. Letěl jsem tam úplně sám, bydlel jsem v americké rodině a motorku jsem si pronajal také tam, což znamenalo, že i mechanik byl "Amík". Takže veškerá technická komunikace probíhala v angličtině!
Dalo by se říct, že tento závodní víkend odstartoval moje jméno ve flat tracku. Díky LITE jsem ztratil veškerý ostych a mám za sebou i starty v italském týmu, kde se také mluvilo anglicky.
Užívám si závody daleko víc i díky tomu, že jsem se spřátelil s lidmi z různých zemí. Rozumím si s nimi a to by bez LITE nešlo. Navíc celkem často mluvím anglicky i v práci.
Pavol Pučko
